TOLSTOLOBIK BÍLÝ - Hypophthalmichthys molitrix

Rozšíření a výskyt: jeho původní areál je povodí Amuru a na území Číny na jih až po Kanton. Po roce 1930 byl aklimatizován v evropské části Sovětského svazu. K nám byl tolstolobik bílý dovezen poprvé v roce 1964. Je chován především v rybnících, v menším počtu je vysazován též do některých nádrží s cílem omezit výskyt fytoplanktonu. Ojediněle se s ním můžeme setkat ve volných vodách.

Popis: má zavalité, robustní tělo, pokryté drobnými šupinami. Hlava je velká a široká, ústa jsou v horním postavení. Dolní čelist přesahuje horní, do níž zapadá malým výběžkem. Oči jsou výrazně nízko položené, až pod úrovní koutků úst. Břicho tvoří ostrý a neošupený kýl. Skřele dosahují k úrovni základu prsní ploutve nebo jej dokonce mírně přesahují. Řitní ploutev je široká a obloukovitě vykrojená. Ve hřbetní ploutvi jsou 2-3 tvrdé a 6-7 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2-3 tvrdé a 11-14 měkkých paprsků, v břišních ploutvích 1 tvrdý a 16-18 měkkých paprsků. V postranní čáře je 111-129 šupin. Požerákové zuby jsou hladké, jednořadé. Žaberní tyčinky jsou velmi dlouhé, tenké, při bázi srostlé a vytvářejí hustou filtrační mřížku. Hlava a hřbet jsou šedozelené, boky a břicho stříbřité.

Biologie: nejlépe mu vyhovují otevřené stojaté či pomalu tekoucí vody s dostatkem planktonu. Živí se zejména planktonní potravou s převahou řas a sinic. Jeho růst je dobrý, ve 3-4 letech dosahuje v rybnících na jižní Moravě hmotnosti 1,5-2,0 kg. Pohlavně dospívá ve stáří 5-6 let. Vytírá se uměle.

Význam: aklimatizace tohoto druhu proběhla u nás úspěšně. Uplatňuje se jako vedlejší druh v obsádkách s kaprem.

Lov: je těžko ulovitelný na udici. Má chutné a tučné maso.