Jarní chytání s odhozem

Slunce má větší sílu a nejenže nám zpříjemňuje pobyt u vody, ale navíc vodu ohřívá, nejvíce v mělčích vodách a právě zde bych ryby hledal. Častokrát uvidíte, jak se ryby na jaře ohřívají na mělčinách. Zde se také budou zanedlouho třít a to je další důvod, proč se sem ryby stahují - snadné získání potravy v podobě jiker, které jsou pro ryby neodolatelné, ale na to je ještě trochu čas.

Mám štěstí, že v blízkosti mám takový malý rybníček, který je navíc propojený s řekou a to je to pravé na jarní chytání. Hloubka je zde do dvou metrů a dá se zde chytnout hodně druhů ryb, nejvíce se zde zaměřuji na cejny, z kterých mám asi největší radost.

Technika lovu - nejúčinnějším způsobem by zde byl určitě lov na děličku, ale z jara jsem trošku pohodlnější, navíc je potřeba se někdy přesunou, tak jsem raději zvolil lov s anglickým splávkem na matchový prut. Sice mě to kolikrát mrzí a svrbí mě ruce na „děličku", ale lov s angličákem je taky velice pěkný a také patří mezi mé nejoblíbenější.

Trochu se budu věnovat i prutu a to, jak jsem zde již říkal, tak matchovému. Jestli máte na výběr, tak je na vás, jestli dáte přednost třídílnému nebo telematchovému, ale určitě zvolte co možná nejjemnější. Ideální vrhací zátěž na toto jemné chytání je do 10ti až 15ti g.
Oproti matchovým prutům s vyšší vrhací zátěží to má hned několik výhod - prut snese i nejslabší forpasové návazce, je velice rychlý a neuvěřitelně přesný i při chytání s lehčími angličáky. Dále požitek ze souboje s rybou je také několikrát vyšší. Délka prutu stačí 3,9 nebo 4,2 m. Nyní jsem testoval nový matchový prut Mivardi, vrhací zátěž do 15 g a prut splnil přesně to, co jsem od něho očekával. Zprvu jsem si myslel, že tyto pruty budou tzv. žvejkačky, ale byl jsem velice překvapený, jaký měl prut akci a jak pěkně pracoval. Už jsem také pochopil, proč dávají závodníci, např. z Maďarska těmto prutům přednost před pruty s těžší vrhací zátěží. Prostě prut na cejny jak malovaný.
 

Nyní něco ke splávku a to anglickému - čím dál více se začínají objevovat anglické splávky, které mají anténku prodlouženou grafitovým trnem. Tyto splávky jsem začal chytat předloni a postupně jsem na ně přešel, protože jsou neskutečně citlivé. Na těchto splávcích uvidíte sebemenší kontakt ryby s nástrahou a u žádného jiného splávku neuvidíte tzv. zvedák, který je typický při braní cejnů, než u těchto splávků. Nevýhodou těchto splávků byla dosti malá anténka, která byla špatně vidět na daleké vzdálenosti. V současné době se již dají koupit různé náhradní anténky o různých průměrech.

Průběžná nebo propadová udice? Dáme raději přednost propadu. Jak jsem se již zmiňoval, budeme chytat na vodách s hloubkou do dvou metrů a zde klidně můžeme použít propad - tedy splávek uchycený napevno pomocí téčka. Oproti průběžné sestavě je tu hned několik výhod - udice je citlivější a méně vzbuzuje nedůvěřivost opatrných ryb, protože jako zatížení použijeme jen pár broků na rozdíl od průběžné montáže, kde jako zátěže používáme torpilu, větší nebo více broků. A navíc průběžná montáž je daleko složitější a hůře se sní nahazuje.

Rozestavení montáže - tak to je otázka, na kterou můžu jen odpovědět - zkoušet, zkoušet a zase jen zkoušet. Jako příklad uvedu následující: chytali jsme s Mirkem vedle sebe, na stejném krmení, délka stejná, rozestup mezi splávky 50 cm a jediný rozdíl byl v rozestavění bročků a jejich velikosti. Já měl řetízek, který byl ze čtyř bročků a obratlíku. Mirek měl tři broky, které byly větší a sražené u sebe. Hloubku jsme měli taky stejnou.
Já měl větší úspěšnost na cejny a Mirek zase na plotice. Ne, že by nechytl cejna nebo já plotici, ale prostě jsem chytl znatelně více cejnů a Mirek zase více plotic. A zajímavé je i to, že když jsem chytal cejny, tak Mirek chytal plotice a naopak. Hold i rozestavení zátěže hraje velkou roli na braní ryb a velice důležité je i vyměření hloubky, která je také velice důležitá.

Háček a návazcový vlasec- tak u háčků a síly forpasů si můžeme dovolit více, než v předešlých měsících, ale nebudeme to zase přehánět. Navíc s prutem, který je jemný (do 15g vrhací zátěže) si můžeme dovolit použít forpas i o síle 0,07. Skoro pokaždé začínám chytat s 0,09 silným forpasem, na kterém je háček o velikosti asi 16. Je to taková moje universální sestava a mám vyzkoušeno, že to není málo a ani moc. Během chytání návazce buď zesílíme nebo zjemníme. V každém případě pamatujte na to, že když chytáte s jemným návazcem, tak nesekáme jak s 0,12 silným forpasem, ale spíše prut zvedneme tak, aby se vlasec dostal do kontaktu s rybou. Ryba se díky malému a ostrému háčku v pohodě zasekne a mi tím předejdeme zbytečnému utržení.

A nakonec vnadění - abychom ryby dostaly tam, kde je chceme chytat a vydráždit ke zvědavosti a k následné žravosti, tak musíme i zakrmit. Vnadící směsi volíme spíše tmavší barvy a jemnější struktury. Opět se nám osvědčí ploticová vnadící směs a musím znovu říci, že bezkonkurenční je vnadící směs Lorpio a to buď Plotice Tmavá nebo Grand Prix Roach Black. Můžeme směs i vylepšit tím, že přidáme i jinou směs, např. cejnovou směs, která je trošku světlejší a hrubší (nesmí být však moc světlá a hrubá). Posilovačům se raději vyhýbám a místo nich raději přidám třeba pražené mleté konopí nebo jinou rostlinou složku. Pamatujte však, že nejlepším posilovačem je živá složka (masní červy, patentky, žížaly a podobně) a té se nic nevyrovná. Někdy, když záběry ustávají a nepomůže i zjemnění návazcového vlasce, tak vyzkoušejte začít přistřelovat červy. Rybám, které jsou někdy již přežrané nebo z nějakého jiného důvodu přestanou reagovat na krmení, tak jim to prostě nedá a začnou opět žrát a zvýší se tak počet záběrů (není to vždy pravidlo!).

Doufám, že vás můj článek řádně nabudil a vyrazíte k vodě! Pokud se však rybám nebude chtít, tak nezoufejte a vychutnejte si probouzející se přírodu kolem a vše ostatní živé. Vždyť rybařina není jen o rybách, ale i tom, co je kolem a někdy příště nashledanou!