SLUNKA OBECNÁ - Leucaspius delineatus

Rozšíření a výskyt: žije ve střední a východní Evropě, od řeky Rýn až do povodí Volhy. Na severu zasahuje až do jižního Švédska. Na jihu je rozšířena v povodí Černého moře, v Dunaji a jeho přítocích a v dalších řekách až k Donu. U nás je všeobecně rozšířeným druhem ve stojatých a mírně tekoucích vodách, v menších nádržích a rybnících, slepých ramenech a tůních zaplavovaných oblastí dolních toků řek.

Popis: tělo je štíhlé, ze stran zploštělé. Ústa jsou v horní poloze. Šupiny jsou relativně velké, lehce opadavé. Hřbetní část těla je nazelenalá, boky a břicho jsou stříbřitě bílé. Párové ploutve mají jemné zabervení do červena, ostatní jsou šedavě bílé, mírně průhledné. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 8-9 měkkých paprsků, v řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 10-13 měkkých paprsků. Počet příčných řad šupin podél těla je 40-50. Žaberních tyčinek je 14-16, požerákové zuby bývají u menších jedinců jednořadé, u větších dvouřadé, z boků stlačené, slabě rýhované, hákovitě zakončené. Samci mívají delší prsní ploutve než samice.

Biologie: tato drobná kaprovitá rybka dorůstá maximální velikosti 7-9 cm a hmotnosti okolo 10 g. Pohlavně dospívá ve druhém roce života. Žije v hejnech a ve vhodných podmínkách s dostatkem potravy vytváří přemnožené populace. Živí se převážně planktonem do velikosti 2 mm. Tření probíhá v dubnu až červnu. Samice kladou za sezónu až pět dávek jiker v pásech v podélném směru na stonky vodních rostlin. Počet jiker dosahuje 500-3500, v závislosti na stáří a velikosti samice. Samec hlídá po oplodnění jikry prakticky až do vykulení plůdku.

Význam: je to plevelná ryba bez hospodářského významu.

Lov: bývá používána jako nástraha k lovu dravých druhů ryb.