HOŘAVKA DUHOVÁ - Rhodeus sericeus

Rozšíření a výskyt: vyskytuje se téměř po celé Evropě, od severovýchodní Francie a řeky Rhony až ke Kaspickému jezeru. Chybí však v Dánsku a na Skandinávském poloostrově, jihoevropských poloostrovech a Britských ostrovech. U nás žije poddruh hořavka duhová západní poměrně hojně na vhodných místech, ve stojatých i tekoucích vodách. Nejčastěji v dolních tocích řek, zvláště v zátokách s měkkým dnem, ve starých ramenech a tůních. Hojná je tam, kde nejsou přítomny dravé ryby a kde nachází vhodné podmínky pro rozmnožování.

Popis: je to rybka menších rozměrů, dorůstající maximálně 8 cm délky. Tělo je poměrně vysoké. Hřbetní část je šedavě zelená, boky a břicho jsou stříbřitě bílé. Na bocích těla se táhne modře zelený pruh, který se v zadní části mírně rozšiřuje. Ústa jsou polospodní. Postranní čára je neúplná, nemá více než 8 šupin (obvykle je perforováno 4-6 šupin). Ve hřbetní ploutvi jsou 2-4 tvrdé a 7-11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2-4 tvrdé a 8-10 měkkých paprsků, příčných řad šupin podél těla je 32-42. Žaberních tyčinek je 9-13, požerákové zuby jsou hladké, jednořadé. V době tření je samec zbarven výrazněji. Má boky těla červenofialové a za skřelemi tmavou skvrnu. Samice zbarvení nemění, jen jí narůstá dlouhé růžově zbarvené kladélko. Třecí vyrážka je u samců nahloučena do dvou ostrůvků nad ústy, několik bradavek bývá i nad očima. Duhovka je u samců tmavě oranžová, u samic žlutobílá.

Biologie: živí se planktonem, vodními korýši, larvami hmyzu i červy. Dožívají se věku až 5 let a rostou poměrně pomalu. V prvním roce života dorůstají 3-4,5 cm délky těla, ve druhém roce 5,1-5,9 cm, ve třetím 5,7-6,7 cm, ve čtvrtém roce 6,3-6,9 cm a v pátém roce 6,4-7 cm. Pohlavně dospívá ve věku 2-3 roky. Tření probíhá v dubnu a květnu a nezbytnou podmínkou je přítomnost škeblí (Anodonta) a velevrubů (Unio). Samice hořavky duhové totiž vkládají jikry speciálním trubicovitým orgánem (růžově zabarveným kladélkem) do jejich žábrového prostoru. Samci vypouštějí mlíčí nad přijímacím otvorem škeblí a k oplodnění jiker dochází uvnitř lastury. Po oplodnění se jikry vyvíjejí uloženy mezi jednotlivými žaberními lupínky škeblí. Plůdek opouští ochrannou schránku lastury škeble až dosáhne schopnosti samostatně plavat a přijímat potravu.

Význam: je potravou hodnotnějším druhům dravých ryb. Občas je chována pro svoje pestré zbarvení a zajímavé životní projevy v akváriích.